Občanské sdružení Víska bilancovalo

Při hodnocení naší činnosti od minulé výroční schůze nelze začít jinak než konstatováním, že to byl pro Vísku rok plný událostí, nejnáročnější rok za desítky let zpětně. Vítězství v celostátní anketě Strom roku, páté místo v Evropě, dvě povodně, oslava 60 let kulturáku, dva požáry, dostavěná hráz, zdárně se rozvíjející stavba mostu, k tomu tradiční akce OS, … stále se něco dělo. Jen rok 2010 byl výjimečnější, ale to z jiného hlediska.

První naší akcí je vždy maškarní karneval pro děti. Tentokráte byl v rázu „Pat a Mat v akci“. Podle ohlasu veřejnosti se líbil, bylo plno - 90 dětí a 133 dospělých. Hlavní aktéři: Pat a Mat v podání Jaroslava Kolačného a Jana Mokrého tvrdili muziku, naladili atmosféru, bavili se i dospěláci, o dětech ani nemluvě.

Druhou akcí byl turnaj v deskových hrách o Víseckého koníka. Účast je stále stejná, deset dětí, což sice není špatné, ale rádi bychom přivítali dětí více. Buďto hry na přemýšlení nelákají, nebo děláme chybu v propagaci. Pokusíme se do budoucna vylepšit.

Třetí akcí pro děti byla drakiáda. I tentokráte přálo počasí, slunečno, větrno, což se odrazilo i na rekordní návštěvě. Padesát draků znamená minimálně 100 pouštěčů. K tomu další desítky přihlížejících, a tak není divu, že fotbalové hřiště bylo opět plné.

Při výčtu dětských akcí se zmíním i o šmoulím karnevale. Sice se odehrál letos, ale do výročky. Účast byla obdobná co loni. O šest dětí více, o tři dospělé méně. Tentokráte byl důraz kladen více na tanec, děti měly vzor v předvádějící trojici, což se jim líbilo a plně to využily.

Drakiáda, jak má být. Vítr, sluníčko, hodně draků.

Rekordní počet startujících doprovázel letošní ročník drakiády ve Vísce. Padesát draků znamená, matematicky řečeno, 50 krát 2 pouštěči, to se rovná 100 aktivních účastníků. Připočteme-li k tomu desítky rodinných příslušníků plus pár návštěvníků, kteří přišli strávit příjemné sobotní odpoledne, není divu, že bylo hřiště plné. Úsměv vyvolal pohled do startovní listiny. Děcek tentokráte ubylo, asi je pouštění draků moc „netankuje“, vystřídaly je rodičové. To však pranic nevadilo, důležité je, že všichni přítomní si užili příjemné odpoledne. Sice sem tam i nějaká slzička ukápla, při marném pokusu dostat draka do výše, ale i to k soutěžnímu klání patří.

A komu to letos lítalo nejlépe? Dle porotců nejvýše vystoupal drak Gejša Petra Vodseďálka a Jakuba Šubrta, druhé místo si vytřepetal Méďa Béďa v držení Marka Havlíka se synem Honzou, bronzovou medaili si vylétal Šáša rodiny Modráčků. Hodnotil se i největší drak, ten patřil Kobře pánů Šoltových. Naopak, nejmenším drakem, který se statečně bil v jednotlivých kolech, byla Volavka Jakuba Juditky a Káti Juditkové. Loňskou pozici nejstaršího páru pouštěčů obhájil děda Mirek Malý s vnukem Filipem Kopřivou. Sympatický byl věk nejmladšího páru. Čtyři a pět roků mají Viola Káchová a Filip Melka. Nutné je i zdůraznit, že nejlépe létajíci drak – Gejša, byl vlastoruční výrobou. Klobouk dolů.

Vísecký dub se stal Stromem roku 2013

Sen se stal skutečností. Dub letní, rostoucí nedaleko elektrárny ve Vísce, přihlášený do ankety Strom roku 2013, soutěž vyhrál! Získal ve veřejném hlasování 6 223 hlasů a vybráno bylo na něj 19 257.-Kč. Na druhém místě skončil Skalecký buk z Mníšku pod Brdy s 5 005 hlasy a 17 138.-Kč. Třetí místo patřilo Poběžovické lípě (4 172 hlasů, 15 295.-Kč).

V letošním ročníku kladli pořadatelé soutěže Nadace Partnerství při výběru stromů důraz především na příběh, osud stromu. A ten měl náš dub opravdu silný a tak jako jediný získal u porotců plný počet hlasů – 12 a dostal se z 56 přihlášených do finále. Není divu. 7.srpna 2010 zasáhla Vísku nebývalým způsobem ničivá povodeň. Z 56 stojících domů jich bylo 42 pod vodou, dokonce musela být jedna hrázděnka později zbourána pro narušenou statiku. Stejný osud mohl potkat i další nebýt dubu. Díky své strategické poloze a mohutnému vzrůstu (měří přes 20 metrů a obvod kmene má 470 cm) se postavil do cesty všem naplaveninám, které s sebou nesla rozbouřená Smědá. Zastavily se o něj klády, stromy, pařezy, a i osobní automobil. Zachránil tak několik domů za ním stojící, které by jinak těžko odolávaly náporu. A co je nejdůležitější, zachránil život dvou starších lidí, kteří tak získali čas k evakuaci vrtulníkem ze střechy domu.. Kdyby se klády hrnuly obcí, těžko by obydlí vydrželo …

Kulturáku byl vzdán hold!

V roce 1953 se rozhodli občané Vísky, že prostory bývalé továrny přetvoří v kulturní stánek. Místní národní výbor ve Vísce byl pro, pro byl i Okresní národní výbor v Liberci, který přispěl financemi. V rekordně krátké době, za necelý rok, byla adaptace realizována a kulturní dům byl otevřen. Ze začátku sloužil především dětem místní základní školy, které zde pravidelně vystupovaly při oslavách MDŽ, MDD, vánočních besídkách, hrály zde divadlo. Později se „chytly“ taneční zábavy a to především díky oblíbené kapele Jiřího Labského, která uměla pobavit návštěvníky. Kromě zábav byly v kulturáku promítány filmy, čas od času vystoupil kouzelník, pravidelně sem zajíždělo loutkové divadlo z Liberce, probíhaly zde turnaje v stolním tenise.

25 let existence kulturáku ukázalo, že je nutná rekonstrukce. Nevyhovující sociální zařízení, vytápění, elektroinstalace, shnilá okna, podlahy, to vše volalo po opravě. Odborné práce zajistil dodavatelsky Stavokombinát Frýdlant, největší tíha adaptace však ležela především na občanech Vísky. Na rekonstrukci odpracovali více než 2 000 brigádnických hodin, což je úctyhodné číslo, v dnešní době nemyslitelné. 8.května 1982 se kulturák otevíral. Hodnota díla byla 1,5 miliónu korun. Ihned po otevření bylo ustanoveno Místní kulturní středisko, které se pak stalo organizátorem a garantem stovek společenských a kulturních akcí.

Rok plný očekávání a nadějí

První měsíc nového roku je pomalu za námi a je tedy nejvyšší čas se zamyslet nad tím, co od toho roku očekáváme. Ano, je to tak, z pohledu občanů Vísky to bude rok plný očekávání. Po hektickém loňsku, kdy si těžká technika a těžké náklady podávaly ruce na komunikaci přes obec (mixy s betonem do Andělky, tuny jílu na hráz, regulace řeky Smědé), kdy další tuny prachu jsme polykali, Víska bylo jedno staveniště, snad nastane doba určitého, i když jen částečného, uvolnění a uklidnění. Výstavba hráze by měla finišovat, čekají nás snad už jen kosmetické závěrečné úpravy.

Víska v centru zájmu archeologů.

Jak jsme uvedli v "Krátkých informacích" probíhá na staveništi protipovodňové hráze archeologivký průzkum. Dosavadní průběh výzkumu shrnul vedoucí pracovník firmy Labrys o.p.s., Oddělní průzkumu a přípravy projektů pan Milan Kuchařík následovně:

Nesmíme zapomenout !

Byla sobota 7.8.25010. Vísku postihla nejhorší povodeň v novodobých dějinách. Snad jen v roce 1897 byla horší nebo obdobná. Před dvěma roky bylo z 59 víseckých domů 49 pod vodou, tedy 75%! Jeden musel být ze statických důvodů zbourán! Zrovna ta nejhezčí hrázděnka! Několika fotografiemi si onu katastrofu připomeňme. Nesmíme zapomínat!