Ve Vísce otevřen nový areál

Když naši předci v druhé polovině 19.století vysazovali dub letní na jihu Vísky, nemohli tušit, že malý doubek se v budoucnosti stane slavným. Že v roce 2010 při ničivé povodni zachrání hrázděný dům, že zachrání životy dvou starších lidí a že se stane Stromem roku 2013 Čech a Moravy.  V roce 1923 v této části Vísky byla postavena vodní elektrárna. Velký rozmach průmyslu na konci 19.století, nedostatek elektřiny a dravý proud Smědé byly logicky impulsem k výstavbě. Nesmyslná první světová válka proti sobě postavila na mnoha frontách různé národnosti, ba co víc  často souseda proti sousedovi. Nejinak tomu bylo i ve Vísce. Ve válce zahynulo 15 víseckých vojáků.  Spoluobčané jim na jejich počest postavili  v roce 1936 pomník. Velká voda ho v roce 2010 smetla z povrchu zemského. V roce 2016 byl  pomník obnoven.  O rok dříve OS Víska odhalením příběhu zřícení amerického letadla z r. 1945 nedaleko Vísky dala podnět k zhotovení  památníku posádce  bombardéru.
Všechny tyto události, spolu s osudem bývalé továrny, výstavbou hráze, s následky povodně, s detaily skvostů lidové architektury – hrázděnými domy,  inspirovaly  Občanské sdružení Víska zmíněné příběhy objasnit, zdokumentovat, doplnit podrobnostmi  a seznámit s nimi širokou veřejnost. Výsledkem je jakási venkovní výstavní síň  u Stromu ochránce. Naši předchůdci před 150 lety asi netušili, že vysazením doubku vlastně odstartovali  vznik pozdějšího areálu. Otevřen byl  8.9.2018 v rámci projektu „100 let Československa – 100 let Vísky“. Symbolické bylo složení dvou aktérů přestřihujících slavnostní pásku.  V osobě prvého prezidenta T.G.Masaryka (Václav Helšus), který navštívil oslavy, je skloubeno období prvé republiky, Tomáš Cýrus, starosta Višňové, symbolizoval zase dobu současnou,  poválečnou respektive dobu po revoluci. Komunitní místo Vísecká ohlédnutí do minulosti je příležitostí k setkávání  občanů, jak místních, tak i přespolních, turistů či nahodilých návštěvníků. Devět nových atributů v podobě informačních tabulí  by se v budoucnu mohlo stát základem naučné stezky Višňovská zastavení, která by vedla z Vísky až do Andělky.
Údiv asi vyvolá fakt, že veškeré náklady výše zmíněného projektu 100 let Československa – 100 let Vísky (cca 100 000.-Kč) jsou hrazeny pouze z prostředků Občanského sdružení Víska, tedy z financí získaných oslovováním sponzorů. Bez dotací, bez státních či veřejných peněz. Odhalením 8.9.2018 byl areál darován  Obci Višňová.

Kuchařinky Vísky na 2. místě.

V rámci chovatelské výstavy se uskutečnilo i "Posvícení po našem". Vísecké kuchařky ukázaly že umí. Jejich 2.místo v silné konkurenci je toho důkazem. Patří jim za to poděkvání. Dík patří i Jarušce Sedlaříkové, která vše ve Vísce orgnizovala. Atmosféru v Kulturním domě zachycují fotogafie Jiřího Šterna.

Masaryk zavítal do Vísky

Cílem projektu 100 let Československa – 100 let Vísky chce Občanské sdružení Víska ukázat, mimo jiné,že  nově vzniklá republika roku 1918  - Československo  (po rozpadajícím se Rakousku-Uhersku) existovala ,  žila, fungovala i na území bývalých Sudet.  Víska si toto kulaté výročí připomněla 8.9. v komponovaném programu. Soužití německého a českého obyvatelstva nebylo vždy jednoduché, což poutavě přiblížil historik Milan Svoboda z Katedry historie Technické univerzity Liberec.

Málo platné, největším symbolem vzniku nového státu byl první president T.G.Masaryk. A tak, ač Masaryk nikdy na Frýdlantsku nebyl, jeho účast na oslavách (v podání herce Václava Helšuse) nejlepším možným způsobem připomněla dobu prvé republiky . Navíc, procítěný projev prvého prezidenta, dojal mnohé diváky  natolik, že i slzičky se objevily. Po nezbytném přivítání chlebem a solí, tónech písničky Ach synku, synku v podání flétnistek ZUŠ Frýdlant vedených L.Špringlovou, přestřihl T.G.Masaryk spolu se starostou obce Višňová  T.Cýrusem slavnostní pásku. Otevřeli tak nové komunitní místo Vísecká ohlédnutí do minulosti. Pan prezident k tomu podotkl: „A zároveň se definitivně odstřiháváme od Rakouska-Uherska“. Součásti nového areálu je i upoutávka na hrázděné domky, chloubu Vísky. Fundovanou přednáškou se o nich podrobně zmínila Mgr. Petra Šternová.

Devět nových atributů Vísky bylo odhaleno. Nabízí široké veřejnosti   informace o žití malé osady za posledních 100 let ze své 622 leté existence.

Továrny na Višňovsku

V druhé polovině 20.století nastává ve Frýdlantském výběžku velký rozmach průmyslu. Vodní mlýny a vodní pily jsou adaptovány na převážně textilní továrny. Pomalu každá vesnice má fabriku. A když ne textilní, tak třeba cihelnu. Textilní továrny vznikly i na Višňovku. Ve Višňové, v Poustce a ve Vísce. Pokud vás historie těchto zařízení zajímá, tak jste zváni

v pátek  21.září v 18.00 hodin do kulturního domu ve Vísce na

BESEDU S P. FREIWILLIGEM

autorem knížky Od mlýnů k továrnám / Výrobní stavby na Frýdlantsku

A co všechno se můžete dozvědět? Kdy závod vznikl, jak se rozšiřovala výroba, jaký sortiment se zde vyráběl, jak se sortiment měnil, kolik pracovníků zde dělalo, jak poznamenala výrobu světová hospodářská krize, jaké byly konce továren v Poustce a Vísce, … A před návštěvou besedy malý test na rozcvičení:

Víte, že … nejstarší textilkou na Višňovsku byla továrna ve Vísce z roku 1885? O pouhé dva roky mladší je fabrika v Poustce. Tkalcovna ve Višňové byla postavena v r.1910.

Víte, že … ve Višňové se vyráběly i přikrývky na koně?

Víte, že … ve Vísce se vyráběl určitý čas i kartoun? Kartoun je bavlnářská řídká tkanina, tkaná v plátnové vazbě, většinou ze středně hrubých přízí. Používá se na dámské a dětské šaty a zástěry, dekorační látky a prapory.

Víte, že … průměrně se v Jutě vyrábělo 400 000 tisíc pytlů ročně?

Víte, že … začátky objektu v Poustce se datují do roku 1582, kdy zde vznikl vodní obilní mlýn s pilou?

Víte, že … za 1.sv. války byla  v objektu továrny ve Višňové i vojenská kantýna?

Víte, že … za druhé světové války sloužil areál ve Vísce výrobě součástek pro letecké motory? Po válce zde byla šroubárna.

Víte, že … v Poustce textilní výroba skončila v třicátých letech? Od roku 1936 se zde vyrábí kovové zboží, včetně populárních kafemlejnků.

Na přednášku s videoprojekcí vás zvou pořadatelé: Občanské sdružení Víska a volební sdružení Devítka.

PREZIDENT MASARYK VE VÍSCE

Občanské sdružení Víska, z.s. a obec Višňová pořádají v rámci projektu „100 let Československa – 100 let Vísky“

Oslavy 100 let republiky

Sobota 8.září 2018 v 15.00 hodin ve Vísce u Frýdlantu (u elektrárny)

Program:

- Odhalení areálu Vísecká ohlédnutído minulosti

- Slovo historika Milana Svobody z Katedry historie TUL Liberec – Sudety v Republice čs.

- Slovo památkářky Mgr. Petry Šternové k hrázděným domům

- Příjezd prezidenta T.G.Masaryka

- Vystoupení flétnistek ZUŠ Frýdlant pod vedením L.Špringlové

- Hudební skupina Bez názvu J. Svobody

- Projekce - prezentace obce

- Prohlídka vodní elektrárny Víska

Občerstvení zajištěno                                                     Vstupné dobrovolné

Napsali o nás v tisku

Vísecká ohlédnutí do minulosti

Sto let existence, to je důvod k oslavě. Natož pak 100 let zrodu nové republiky. Občanské sdružení Víska si je vědomo významného výročí  a proto připravuje důstojné připomenutí. A to bez ohledu na fakt, že do roku 1945 zde žili především němečtí obyvatelé. Žili ale ve Vísce, patřící od roku 1918 Československu! Je tedy na nás, abychom si tento fakt uvědomili a vzali v potaz. I zde platily československé zákony. Oč byl život v pohraničních oblastech těžší, o to více si zaslouží  pozornost. A kulaté jubileum je tou nejlepší příležitostí k zamyšlení. Občanské sdružení Víska připravilo projekt „100 let Československa – 100 let Vísky“.

Projekt má tři části. Úkolem číslo jedna je připomenout si život ve Vísce a to formou informačních tabulí. Shodou náhod se “sešlo“, že prostor  u elektrárny se nabízí jako komunitní místo, místo setkávání, kde na malém prostoru je možné mít posledních 100 let Vísky „jak na dlani“. Prvním počinem zdokumentování života ve Vísce za  nové republiky je výstavba elektrárny. Dvacátá léta minulého století se vyznačují rozmachem průmyslu. Následkem toho je nedostatek elektrické energie. Republika, ač mladá, si je problému  vědoma i v pohraničních oblastech. A tak podporuje výstavbu nových elektráren. Díky zákonu 438/1939 „O státní podpoře soustavné elektrizace“ je elektrárna ve Vísce dokončena. I přes přechodné potíže s financováním  je elektrárna v roce 1923 předána do užívání. Podrobnější informace je možné již nyní si přečíst na „bludném kameni“ před elektrárnou.

Další historický artefakt se připravuje. Bude věnován bývalé textilní továrně, která v době největší slávy zaměstnávala přes 200 pracovníků. Na fabrice bude možné ukázat problém celé republiky té doby. Nejdříve  euforie tzv. „prvé republiky“, poté pozvolný pokles životní úrovně v důsledku celosvětové hospodářské krize. I vísecká továrna začala stagnovat, sortiment výroby  se postupně měnil, ke konci sloužila válečné výrobě.

Obec Víska si ale dál žila svým životem, místní občané  postavili pomník na památku padlých spoluobčanů v prvé světové válce. V roce 2010 pomník vzala velká voda. V roce 2016 Občanské sdružení Víska zajistilo a finančně přispělo na jeho obnovení.

Dalším atributem, který se dočká zveřejnění, jsou hrázděné domy – skvost Vísky. Nachází se zde totiž největší soubor těchto domů na Liberecku. Škoda, že po 2.sv.válce se hlavní prvky hrázděných domů – trámoví, potlačovaly, byly pobíjeny lignátem či byly zazdívány, domů mohlo být daleko více.

I další tabule bude patřit tomuto skvostu lidové architektury – osudu jedné hrázděnky, bohužel se smutným koncem, v roce 2010 musela být po povodni zbourána.

Ing.Vladimír Lacina po dlouhém pátrání objasnil průběh zřícení amerického  bombardéru, který spadl nedaleko Vísky 5.3.1945. Bylo to jediné válečné letadlo, jehož osud nebyl do té doby znám. Na památku posádce v roce 2015 OS Víska postavilo a odhalilo  pomník.

Roky pokračují, po válce se mění složení obyvatel, končí existence továrny, v 50 letech je přestavěna víseckými občany během krátké doby na kulturní dům. Stačily k tomu dva roky, nadšení nad koncem války slavilo úspěch. I tomu bude věnováno další připomenutí.

Smutnou kapitolou Vísky je povodeň 2010. Dvě třetiny domů jsou pod vodou, oba mosty jsou narušené, Víska je odříznuta od světa, miliónové škody jsou na majetcích … Další bludný kámen bude věnován této události.

V roce 2013 byly postaveny respektive opraveny dva silniční mosty, byla vybudována ochranná hrázka. Výstavbě bude patřit další cedule .

Rok 2013 byl významný  ještě z jednoho hlediska. Strom ochránce – dub rostoucí u elektrárny vyhrál celostátní soutěž o nejhezčí strom a zároveň strom s nejsilnějším příběhem roku 2013 České republiky a postoupil do evropského finále. Informační tabule je výrazná, nepřehlédnutelná, přesto se  nám zdá, že je „dub“ tak trošku opomíjený ve velikosti svého vítězství, např. v porovnání s vítěznými stromy z jiných let v Čechách.

Druhou části projektu jsou publikace. Jedna „dá na papír“ všechny „cíle“ ohlédnutí za uplynulými 100 lety Vísky, druhá, nazvaná „Kde domov můj“,  bude kronikou domů a jejich obyvatel.

Vyvrcholením projektu je setkání obyvatel v budovaném komunitním místě 8.září u Stromu ochránce. Příležitost dostanou historici, přiblíženy budou jednotlivé artefakty, plánovaný je doprovodný kulturní program.

Projekt je náročný na realizaci, ale i na finanční zabezpečení. V této souvislosti možná bude znít pohádkově konstatování, že přestože všechny vybudované informační tabule budou předány Obci Višňová, pořízení se snaží zajistit občanské sdružení samo, formou sponzorů, bez žádosti o poskytnutí Individuelní dotace Obce Višňová, Stejný  postup zvolilo OS Víska  i u zhotovení  „amerického“ pomníku a částečně i u „německého“ pomníku. Povzbuzením pro OS v její snaze zdárné realizace projektu  je především udělená Záštita hejtmana Libereckého kraje Martina Půty.  Dalším povzbuzením je i fakt, že přestože hodně práce je ještě před námi, již teď komunitní místo slouží svému účelu. Je navštěvováno občany, rodáky, turisty, cyklisty, pomalu týden co týden je cílem turistických skupin. Ale největší radost máme, že je i „terčem“ školních výletů, což ostatně bylo hlavním záměrem oslav 100 let Československa ve Vísce.