Víte jak prořezávat ovocné stromy?

V době internetu, vyhledávačů,  není problém zjistit, kdy se ošetřují jádroviny či peckoviny. Ale asi ne každý bude mít okamžitě tu odvahu, po přečtení článku na googlu, pustit se do ovlivňování, jak bude strom v budoucnu vypadat, bude-li mít výšku do dvou metrů či dosáhne-li šesti metrů, jak provádět výchovný, udržovací řez či zmlazovací řez, jak vytvářet korunu, nebude vědět, čím se liší plodné větve od hlavních větví. Otazníků více než dost. Přiložený obrázek k popisu v počítači sice ledacos napoví, ale není nad konkrétní praktickou ukázku - kam nůžky přiložit, kde „šmiknout“.

Občanské sdružení Víska z.s. již několik let pořádá na jaře „semináře“ s praktickou ukázkou přímo v terénu s věhlasným zahradníkem Frýdlantska Lubošem Brožíkem. Poslední covidové  roky akci nepřály, a tak nabuzení zahrádkářů bude jistě veliké. V sobotu 26.3.2022 od 14.00 hodin na louce u elektrárny ve Vísce (kousek od maringotky) pan Luboš Brožík, profesionální zahradník, předvede na několika stromech „jak na to“.

Jelikož se nedá dopředu předpovídat jaké bude počasí, nebude-li silný mráz nebo naopak průtrž mračen, nelze vyloučit změnu termínu konání akce. Proto OS Víska doporučuje všem zájemcům informovat se předem na mailu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript nebo telefonu 606 270 720.

Poldr ve Vísce byl dostavěn

Ve  čtvrtek 25.11.2021 byl Povodím Labe předán do užívání poldr postavený na Krčelském potoce, kousek nad Vískou. Bylo vytvořeno dílo, které  svou mohutností nemělo a asi nikdy nebude mít ve Vísce obdoby. Jelikož byla akce otevření  bez účasti veřejnosti,  další informace čerpám ze sdělovacích prostředků. Předkládám článek z MF DNES redaktorky Jany Pavlíčkové, který je v závěru doplněn fotografií  Radka Petráška, fotoreportéra z ČTK. Další fotky, jakousi reportáž s průběhu výstavby najdete na našem webu v rubrice Fotogalerie - Poldr

Následky povodní zmírní ve Vísce nová obří hráz

Před každoročními povodněmi ochrání Vísku na Frýdlantsku nová nádrž. Povodí Labe ji stavělo tři roky. Stála skoro 70 milionů korun. Jde o jedno z nejdražších protipovodňových opatření na Smědé

Víska Problémy dělal skoro každý rok. Nenápadný Krčelský potok nad Vískou na Frýdlantsku se za velkých dešťů vždy proměnil v mohutný tok a hnal vodu úzkým hrdlem mezi svažujícími se loukami do obce. „Tady se to tou údolnicí vždycky valí dolů, v nejužším místě se tu stýkají dva svahy a čerpadla na hlavní hrázi na Smědé pak nestíhají tu vodu přečerpávat do řeky. Pravidelně tu bylo kvůli tomu ohroženo tak třicet domů. Někdy víc, někdy míň, každá povodeň je jiná,“ sdělil Tomáš Cýrus, starosta Višňové, pod kterou Víska spadá.

Teď obyvatele Vísky ochrání před velkou vodou takzvaný suchý poldr. Ač jde o vodní dílo, voda v něm po většinu roku prakticky nebude. Jen kdyby přišly velké, prudké deště, zachytí nově postavená obří hráz až 60 000 metrů krychlových vody. Dokáže tak zmírnit i následky stoleté vody. Povodí Labe stavělo osm metrů vysokou a 216 metrů dlouhou hráz skoro tři roky. Náklady činily 69 milionů. „Vysoká cena byla kvůli tomu, že tady byly velmi špatné podmínky pro založení stavby. A bohužel, nedalo se najít jiné místo, kde by se ten suchý poldr dal postavit, než právě tady. Takže se s tím museli inženýři a stavaři hodně poprat. Nebylo to vůbec jednoduché,“ řekl generální ředitel Povodí Labe Marián Šebesta.

Součástí hráze je železobetonový objekt, ve kterém je bezpečnostní přeliv a spodní výpust. „Pod hrází jsou dvě výpustě, kterými voda odtéká. Při povodni hráz vodu zadrží a dál bude pouštět jen neškodný průtok,“ popsal Šebesta.

Foto: Radek Petrášek ČTK

Podle starosty Višňové byla na Krčeleckém potoce v minulosti kaskáda rybníků, která velkou vodu zadržovala. „Staří Němci to měli vymyšlené, ještě tu z těch dob zůstaly tři rybníky, které jsou nad poldrem, a dva v lese. Jenže jsou špatně obhospodařované,“ poukazuje Cýrus.

Výstavbu suché nádrže nad Vískou vítá i bývalá starostka Višňové Marie Matuškové, která proslula svým bojem s každoročními povodněmi na Frýdlantsku i návrhy, jak snížit jejich dopady. „Když jsme plánovali tuhle hráz, tak jsem si myslela, že na Krčelecký potok dojde až za dlouhou dobu, pokud vůbec. Takže teď, když vidím ten rozsáhlý poldr, mám ohromnou radost, že se to podařilo. Ten potok je na první pohled naprosto nenápadný, ale při velkých deštích má obrovskou sílu a velký negativní vliv, zasahuje to až do Poustky,“ zmínila Matušková.

Právě v Poustce by se podle starosty Cýruse měla ještě vylepšit stávající protipovodňová hráz, aby ochrana před velkou vodou byla účinnější. „Taky máme s Povodím Labe předjednáno, že bychom na té velké, hlavní hrázi na Smědé potřebovali ještě jedno automatické přečerpávání,“ řekl Cýrus. Jasno zatím není ve způsobu ochrany Předlánců, které také pod Višňovou spadají. „V Předláncích ústí Bulovský potok, který je velmi zdatným zdrojem velké vody. Už se tam zvedaly břehy a podobné, ale definitivní řešení zatím není. A není jednoduché ho vymyslet, je to otevřená plochá krajina,“ přibližuje Matušková.

Zábrany proti velké vodě v povodí Smědé se nedávno dokončily také v okolí Raspenavy. Velkou suchou nádrž mají i Heřmanice u Frýdlantu. Další retenční nádrže v podobě suchých poldrů jsou navrženy i pro Nové Město pod Smrkem, Bulovku, Krásný Les či Habartice. Na Lužické Nise počítá Liberecký kraj s výstavbou  objemného suchého poldru  na katastru Andělské Hory, který by měl zastavit povodňovou vlnu. V době, kdy bude nádrž u Andělské Hory bez vody, by mělo místo sloužit jako rekreační zóna s cyklostezkami.

Jana Pavlíčková, redaktorka MF DNES